Nejděsivější telefonáty s policií

Jdu se ožrat, zdar zmrdi.

budeš sponzorovat pana Havla ? proč ?

To je něco s politikou?

DD

LOOOOOOOOOOL další mudrc..viď chytráku ??

hooojaja prosim te drz hubu kdyz nevis, jak to funguje. Ve chvili kdy ma operator adresu, tak uz ji prez pocitac davno posila hlidce a kdyz jeste vykecava na tel. tak oni uz jsou davno na ceste.

Cože? Video nahání hrůzu? To ještě neslyšel moje telefonáty ( Když si například objednám pizzu, tak raději kuchař podpálí pizzerii a vyhlásí nečekaný bankrot, než uhoří, jen aby s tou plackou nemusel za mnou nikoho posílat ( Když tak nad tím přemýšlím... ještě nikdy jsem pizzu nejedl ( i když si ji dost často objednávám.

Wolwe, kouzlo tvých příspěvků spočívá v tom, že začneš od hrušek a skončíš někde u tuňáků

Hundass svoju poznámku si mohol začať českým rovnocenným významom slova super, napríklad: výtečně, báječně, bezvadně, úžasně...tak isto aj slovo existuje má svoje synonymá v českom jazyku.A nezabudni aj na slovo video, v zmysle videoklip či videozáznam :krátký filmový a zvukový záznam umělecky zpracovaný pomocí videotechniky. Nevŕtam, len ma zaujala tvoja poznámka.

Výrazy jako "super" nebo "video" jsou tady už nějakou dobu jakousi samozřejmostí a kolikrát naše pocity dokážou vyjádřit daleko líp, než naše český synonyma. Zatím jsem nepotkal ani jednoho člověka, co by říkal "videolip" nebo "videozáznam", ale že video dělá "creepy" slyším opravdu poprvý v životě. Můj názor je, že čeština začíná ustupovat angličtině víc než je zdrávo, to je můj názor! Ale Češi jsou pořád stejný magoři, před národním obrozením se němčina kombinovala s češtinou stejně jako dneska angličtina, takže to není nic novýho. Neříkám, že by se anglický výrazy neměly používat vůbec, ale myslim si, že nic by se nemělo přehánět. Mě osobně na výrazech "super" nebo "video" nepřijde vůbec nic divnýho.

Hundass - Tak já začnu u tuňáků... objednal jsem si dneska tuňákovou pizzu. A jako na potvoru, shořela další pizzerie ( No nic, zkusím to jinde.

Také se mi příčí zavádění stále nových amerikanismů. Já si v dnešní době připadám, jakoby jsme byli v protektorátu USA. Lidé jsou buď flegmatici a je jim to jedno, že jejich květný jazyk przní hloupými amerikanismy, jsou dušeni pod přívalem tupé americké podkultury, pomalu všechny reklamní nápisy jsou v angličtině, v rádiích nehrají české písničky a když, tak stejně v angličtině, nebo jsou anglofilové a vyhovuje jim to. Všichni se předhání, jak mluví skvěle anglicky, do každé věty narvat alespoň tři americká slova, aby byli cool, free, in, aniž by si uvědomili vlastní trapnost. V dnešní době je ta angličtina rozšířená jako nějaká epidemie. Nemáme ani trochu úcty k našemu jazyku. Když čtu všemožné diskuse, protáčí se mi panenky, jak někteří tento náš nádherný jazyk dokáží prznit – ať zmiňovanými amerikanismy, nebo zrůdnou gramatikou. Kdo si nedokáže vážit vlastního jazyka, kultury, národa, jeho tradic, nemá budoucnost. Zrovna čeština je nádherný ohebný jazyk, pro básně a písně jako stvořený, narozdíl od toho anglo-saského paskvilu. Ale co naplat, Češi prostě nemají hrdost, za ta léta si zvykli být stále něčím vazalem: německým, ruským, americkým, bruselským. Hrdost k vlastním tradicím se tady nepěstuje a když se někdo takový přece jen čas od času najde, masa ovcí ho ihned preventivně oštítkuje xenofobem a náckem, čistě ze strachu, že by mohla vystřízlivět z toho amerického snu. Je mi z toho vážně smutno. Chtěl bych vzkázat něco českému národu: národe, styď se za to, že dáváš všanc vše krásné, co pro tebe tvý předci obroditelé vybojovali!

El-Magore, nebudeš tomu věřit, ale jeden mladej cápek ze střední školy mi osobně potvrdil mou domněnku: dnes ty náctiletý opravdu ovládají daleko lépe angličtinu, než vlastní mateřský jazyk! S vlastním jazykem mají šílený problémy. A dneska to serou do hlav už i dětem ve školce. V tomto zastávám logický názor jednoho pedagoga: až se dítě naučí ovládat svůj mateřský jazyk písemně i ústně, tak až teprve potom ať se učí cizí jazyk! Ano, také si připadá jako v protektorátu USA. Dříve nás poněmčovali Němci, nyní nás poangličťují Američani. Chtělo by to asi další národní obrození a dalšího Josefa Jungmanna! youtube/watch?v=hAr38xlWhdI

A jeden vzdělanej magor, nevím teď, jak se přesně jmenuje, ale je vzdělanej a docela dost dělá i do meterologie, tak ten nedávno navrhl, že by se angličtině měl zrušit statut cizího jazyka, protože to už víceméně žádnej cizí jazyk není. No, myslim si o tom svoje a radši jsem to ani nekomentoval...

Dneska mají vůbec děcka oproti naší starší generaci šílený problémy a školy nevědí co s nima. Školy si stěžují, že jim školky posílají k zápisu mimina, která se neumí vyjadřovat, neumí si o něco říct a podobně. Děcka neumí vlastní řeč, rodiče na ně serou, protože jsou v práci a mají plno starostí a sotva svou rodinu uživí a ještě k tomu těm chudákům serou do hlavy angličtinu snad už od narození. 40 let tady byla ruština, ale pořád po podle mě nebyl takovej výplach mozku jako dnešní angličtina, která je snad skoro všude. Strašná doba!

Ona na tom nese svůj lví podíl současná technika, která je snad všude. Všichni tráví celé dny na počítačích, na chatech, kde to je samé "upa hustě mocinky woe" a podobné patvary, píší 20 smsek denně, kde se učí psát co nejvíc zkratkovitě (tzv. archonova mluva, nic ve zlém archone), ale vyjádřit souvislou myšlenku pak nedokáží. Kde se pak mají naučit spisovnému jazyku? Vždyť už tříleté děti bez problémů prohánějí tablety, rodiče jsou rádi, že se dítka baví a oni mají pokoj. Já měl svůj první mobil v prváku na střední a to nebyl žádný chytrý jako dnes, ale stará pixla, kde krom budíku a kalkulačky nebyly jiné vedlejší funkce. Když jsem se vracel ze školy, netěšil jsem se, že zapařím hru nebo pokecám na chatu, ale že obleču tepláky a půjdu s kámošema hrát fotbal, projet se na kole, lézt po stromech, prolízat bunkry, lítat po vagónech na nádraží, prozkoumávat staré fabriky, dnešní děti by si významně ťukaly na čelo, kdybych jim tohle řekl. Potom se ale nemůžeme divit, že z nich jsou ve dvaceti letech těžcí závisláci, kteří se neumějí vyjadřovat, nic než pitomé počítačové hry je nezajímá. Proto do prvních tříd cpou tablety, protože většina dětí knížku v ruce ani nedržela a najít v ní potřebné informace bez googlu nedokážou. Taky jsem tahal všechny učebnice na zádech a nepřipadalo mně, že bych se strhal, ani že bych byl o cokoliv ochuzen. Kniha je nejlepším přítelem člověka, i když jsem se k povinné četbě jako puberťák nestavěl zrovna dvakrát kladně. Navíc chtějí zrušit psací písmo, protože dnešní děti už ho neovládají a pomalu už neumí ani psát, přitom psaní podle psychologů rozvíjí mnohé mozkové funkce. Tato společnost je nemocná, lidi z neustálé techniky čím dál víc degenerují a zakrňují. Nehledě na to, jak si civěním do displejů a obrazovek kazí oči. Za chvíli nám budou roboti i vytírat prdel a zavazovat tkaničky, toho se snad nedožiju. No, trochu mně připadne, že píšu jako starý nerudný komoušský dědek :-D, ale bohužel je to tak.

Nejseš sám, kdo si připadá jako starej dědek. Já měl první mobil ve 13ti letech, a pamatuju, že jsem ho měl i na letním táboře a že mobil ležel pořád pod polštářem, občas jsem s našima prohodil pár sms, ale jinak ležel mobil ladem a užíval jsem si venku s klukama krásnýho léta. Ono i teď to není moc slavný, protože plno lidí seru s tím, že nejsem pořád na příjmu a málokdy jim to zvednu když volají. Já prostě chci bejt svobodnej jako kdysi, a ne otrok dnešní techniky. Žádný kšefty po tel. nedělám, takže mě může každej políbit prdel Jinak já jsem taky lítal hlavně po venku, ale spíš jsem to měl kombinovaně - třeba celý dopoledne jsme s kámošem proseděli u videoher (konzole), mastili jsme hlavně multiplayer a kolikrát se i v jedný hře navzájem řezali. Ale byla u toho prdel jako sviňa. No a aby jsme z těch her nezmagořili, tak pak odpoledne jsme se po obědě sebrali, šli někdy vyzvednout ještě jednoho kámoše a celej den jsme pak šmejdili po starých opuštěných kasárnách tady u nás za městem. Lezli jsme tam po střechách a jednou i nalezli nějakou starou nástěnku po těch vojákách co tam byli a občas se tam našel nějakej poklad. A domů jsme se vraceli většinou až v podvečer. A druhej den zase nanovo...jóó, to byly časy, to byl život ;-)

Já holt musím zvedat všechna neznámá čísla, jelikož mi každou chvíli volá nějaká káča z finančáku. A když se z to vyklube nějaká "lákavá nabídka produktů", tak se vždycky naseru, že s tím málem křápnu o zem. Jo žijeme v čím dál větším matrixu. Lidi si pořád stěžují, jak nemají na nic čas, na nic peníze, ale můžou si za to sami. Nikdo (krom intenzivního nátlaku z všudypřítomných reklam, kterým se člověk prostě nevyhne, protože jsou úplně všude) je nenutí takhle žít, ale oni nesmí být ani krůček pozadu, tak musí mít za každou cenu ten nejnovější telefon, tablet, hadry co zrovna letí, musí se věnovat tomu a tomu, protože to teď dělají všichni a přece nebudu černou ovcí, všichni žijí životy jiných, ale nikdo ne svůj vlastní. Tohle je ta "svoboda", za kterou jsme tady celá staletí bojovali. Rozdíl je jen ten, že předtím jsme museli poslouchat na slovo, nebo by byl problém, teď posloucháme na slovo dobrovolně. To je něco jako ty Sobotkovy dobrovolné kvóty. Nebudeme poslouchat nařízení Bruselu, ale vezmem si jich pomalu 2x tolik dobrovolně! To je přece skvělá svoboda, no ne?

Jak zpíval Karel Kryl: "zaujímáme postoje, místo abysme stáli". A nikdy by mě nenapadlo, že budu tak nostalgicky vzpomínat na devadesátý léta, protože to byly krásný časy a svět byl snad ještě normální. Já už ani tu politiku a svět okolo neřešim, protože bych z toho měl akorát deprese

Škoda, že ta idylka trvala jen nějakých deset let a poté jsme procitli z opojného sametového rauše s pořádnou kocovinou a teď nějak nevíme, jak vlastně s tou "svobodou" naložit.