24. květen 2001 – nejstrašnější svatební den

Jistě si pamatujete ten mazec, do dnes mi z toho zamrazí. 24. květen 2001 – nejstrašnější svatební tragédie Svatební veselí stovek lidí se v jediném okamžiku promění v hrůzu, šok, smrt. Pod tančícími svatebčany se propadne podlaha a stovky lidí zmizí ve tmě. Tragédie ohromila nejen Izrael - pro ten to byla největší civilní katastrofa v dějinách - ale doslova celý svět. Osudové chvíle totiž zachytil amatérský kameraman. Okamžik, kdy se štěstí změní ve smrt a zmar, se nedá sledovat bez silného pohnutí. „Lidé letěli vzduchem. Orchestr, reproduktory, všechno letělo.“ Efraim Rino, svatebčan Tragická svatba Na svatbu Asafa a Keren Drorových v květnu 2001 přijelo do hotelu Versailles v Jeruzalémě přes 700 hostů. Většina z nich se s postupujícími oslavami přesunula do tančírny v nejvyšším, 3 patře. Jak je ve Středomoří zvykem, přes pokročilou dobu tu bylo i dost dětí. Lidé tancovali, zpívali, jedli, pili. Ve 22:43 se podlaha pod nimi nejdříve podivně zhoupla. Ihned poté se propadla a lidé zmizeli v hlubině. Trosky bortily i podlahy v nižších patrech, takže lidé se někde propadli až do přízemí. V ruinách zahynulo 23 lidí, dalších 356 – včetně nevěsty a ženicha – utrpělo různě vážná zranění. "Chytil jsem svého syna, když se podlaha propadla. Spadli jsme jedno patro, pak se propadlo další. A pak další. Celou dobu jsem se snažil držet syna za ruku.“ Efraim Rino, svatebčan Vyšetřování Vyšetřování ukázalo neuvěřitelné zanedbání ze strany majitelů a projektantů budovy. Ta měla být totiž původně jen dvoupatrová, majitelé se však dodatečně rozhodli přistavět ještě jedno patro jako tančírnu. Jako podlaha sloužila původní střecha, která ovšem nebyla konstruovaná na zátěž několika set lidí. Projektanti si toho byli vědomi, a tak spodní patro původně rozdělili několika příčkami, které rozložily tlak na podlahu třetího patra. Jenže několik týdnů před katastrofou se majitelé rozhodli příčky odstranit. Podlaha následně na několika místech poněkud poklesla. Majitelé ovšem toto varování ignorovali, propadliny zaplnili maltou a přikryli. To na zeslabenou konstrukci přidalo další váhu. Tragédie se stala neodvratnou. Tresty Před soudem stanulo pro nedbalostní trestné činy celkem 10 osob. Překvapivě největší trest dostal stavební inženýr Uri Ron, který vynalezl metodu stavby podlah z odlehčeného betonu zvané Pal Kal, použité v hotelu Versailles. Ron se přitom na stavbě vůbec nepodílel a za špatný projekt tančírny nemohl. U soudu mu ale přitížilo, že na stavbu dodal některé komponenty konstrukce podlahy. Nakonec dostal 4 roky nepodmíněně. Projektanti, kteří hotel stavěli, dostali od 22 do 30 měsíců vězení, dva majitelé hotelu dostali 30 měsíců vězení. Zbytky budovy byly strženy a na tragickém místě dnes nic nového nestojí. Naproti bývalému hotelu je památník se jmény všech obětí.