Nekrofilný samojeb se rekvalifikoval

Známe ho všichni a přitom ho nikdo nezná. Co o něm víme? Všechno a nic. Vystupuje jako Slovák píšící česky, přitom je to Čech narozený na Slovensku. Jeho oblíbeným slovem je nic neříkající LOOOOOOOOL, které pochytil v dětství od své matky, když jí ho samojebův otec půjčil po nakojení, aby ho pochovala. Matka samojeba je hrobnice. Po každém pochování musel jeho táta malého samojeba znovu odchovat, aby se pod zemí neudusil. Loooooool… řekl samojeb pokaždé, když ho otec vyhrábnul ze záhonku za márnicí, ve které samojeb vyrůstal. Samojebův otec se ani nesnažil svého potomka naučit více slov, nevěřil, že by to k něčemu bylo, protože nebylo pravděpodobné, že by se klučina dožil s takovou péčí příliš vysokého věku. A přece. Dokonce se málem naučil i chodit. No, asi takhle – snaha byla…. Nebudeme to raději moc rozpitvávat, jak by to dělal například samojebův strýc postižený patologickou touhou stát se patologem. To on považoval paty NS za patogenní zóny a zpatologizoval je pokaždé, když se naskytla příležitost – prakticky denně. Když NS ve svých padesáti letech konečně dospěl, nastal čas, aby se postavil na vlastní, vlastně neexistující, nohy a zařídil si nějakou tu existenci. Byl zvyklý na vlhko z věčně zalévaných záhonů, ve kterých trávil pod mrkví většinu dětství, a tak byla jeho volba jasná – stal se plavčíkem. Za pár let se ale profláklo, že neumí vůbec plavat a bez potápěčské výbavy se hned utopí, protože pořád seděl na dně bazénu a pouštěl bubliny. To jsou ta kolečka mezi dvěma L: LOOOOOOOOOL. Jako plavčíka ho tedy už nikdo nechtěl zaměstnat. Naštěstí se ale léto chýlilo ke konci a blížila se topná sezóna. Proto byla vhodná doba pro rekvalifikaci na topiče. Jak se s funkcí topiče nakonec vypořádal, je vidět na videu. Radost z něj doma mají. To zase ano. Zajišťuje práci svému strýci i matce a dělá radost i svému otci, který díky stařecké impotenci už pár let nemůže dělat kojnou.