Hitlerova dálnice

Exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav (A88) je nedostavěná dálnice, která měla vést přes Moravu a severovýchodní Čechy. Měla mít délku 320 km, z toho 65 km vedlo územím Protektorátu Čechy a Morava. Na území dnešní České republiky bylo rozestavěno 83 km. Profil dálnice byl stanoven na 28,5 m, což odpovídalo parametrům běžných dálnic v tehdejším nacistickém Německu. Vybudování dálnice si jako součást Mnichovské dohody vynutil tehdejší německý říšský kancléř Adolf Hitler. Důvod byl prostý: Protektorát Čechy a Morava představoval z hlediska nacistů "cizorodý" klín sevřený německy mluvícími oblastmi na západě, severu i jihu. Nejužší místo tohoto klínu mezi Orlickými horami a Brnem v délce 65 km mělo být proto přeťato nově vybudovanou dálnicí, která by spojila dvě významná města Vídeň a Vratislav a navázala tím na již existující systém autostrád v Rakousku a Prusku. Příhodný terén nabízela zejména protáhlá sníženina Boskovické brázdy, táhnoucí se v příhodném směru sever - jih. V době svého plánování měla Hitlerova dálnice velký strategický význam. Uzavírala infrastrukturu německy mluvících oblastí v jeden celek a protínala území, které ještě nebylo pod německým vlivem. Procházela také kolem významného zbrojního centra v Brně a byla zároveň předmostím pro případnou expanzi na východ, jelikož zvyšovala mobilitu v rámci Německa. Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938, a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. S jejím zprovozněním se počítalo již koncem roku 1940, avšak během války byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo. Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.