Motýlek

tak takoveho cerneho curaka bych si dal

hele ele jak loučíš, neblbni kurva - nejdřív odešle FH tak už se nehádáme o cikánech, s tebou odejdou hovna, co tady potom zbyde? Už jen samý transky a ten kretén kuvbara

Ele – tvé příběhu jsou velmi citlivé, dojemné ale i smutné, veselé a chytlavé. Všechny si je uložím, a když mi dáš copyright, tak je vydám v elektronicko/knižní (ve spermatické vazbě) podobě a vyděláme velký prachy. Za tyto peníze bychom mohli založit nadaci Duchcat-Magor, s.r.o., která by budovala perverzní chrámy a stánky po celém světě a zároveň by konečně zasponzorovala výrobu triček a mikin zvraceny.cz :-). Ale s tím „prostatik“ (i když je to myšleno alegoricky), se nemůžu vyrovnat. Kdybys napsal: estetik nebo u Samojeba protetik, tak by to znělo jako fanfára v iglú. Přemýšlej o tom, než půjdu na Patenťák registrovat obchodní značku…:-)

Loučím se, zvrácení, na rozloučenou přináším jednu z mých povídek: Pomalu se smrákalo, byl to ten typický pochmurný večer, jaké nemá El Magor rád, cítil v kostech smrt, ve vzduchu se vznášela čpavá pachuť apokalypsy. Procházel se potemňující se ulicí a sledoval přízraky zkázy všude kolem něj. Magor opovrhuje touto civilizací stejně jako ona opovrhuje jím. V tuto zvrhlou dobu nepotkáš na ulici čistou duši ani ve dne, natož pak po setmění, kdy spatřují světlo světa ty nejhorší existence. Na ulici se to jen hemží lidskými zrůdami jako z nejhoršího hororu, ale bylo to o to horší, že nešlo o fikci, ale ryzí skutečnost. Oplzlý Nekrofilný samojeb zrovna honil svoji nudli se svým pohůnkem Nekrofilným králem, když v tom je přepadla skupina cikánů v čele s Duždou, Cokem a Lakatošem. Obrali je o vše, kriplkáry pohodili na silnici a nechali je svému osudu ležet v odpadkách u popelnic. Ostrá slova Samojeba protínala vzduch, avšak bez účinku, nebylo nikoho, kdo by jeho proseb vyslyšel, a tak tiše zapadla do všeobjímající špíny. Strýček El k nim necítil žádnou lítost, necítil ji už k nikomu, dávno rezignoval na problémy tohoto špinavého pokryteckého světa. Žil jen sám sebou, ze dne na den jako psanec, jako štvaná zvěř ve společnosti hyen a supů. Obstoupil mu cestu nějaký Houmeles a se střepem od lahváče v ruce mu vyhrožoval, že ho podřízne, jestli mu nenavalí všechnu škváru. Magorovi se tyhle individua hnusí. Natlačil jej na zeď a pár údery do břicha té špíně rozdrtil orgány, že plival z huby krev. Zdáli se ozval výstřel, to FuckingHell dostal jednoho z prašivých cikánů. A další, to nejspíš navždy zhasl FH. Na lavičce se válel na mol ožralý Voorel, další ztracená existence. Ani si nevšiml, že mu zvratky tečou po obličeji, dál spal v hlubokém deliriu. Kolem projela luxusní šestidveřová bezmála patnáctimetrová limuzína Mistrabratrance a jeho tuctu kurev. Smetla nekrofilův vozík z cesty, jen zapraskaly galusky pod okovanými koly tohoto dvacetiválcového monstra. El si toho nevšímal, byl pohroužen do své černé duše a oplzlých myšlenek na smrt a vraždění. Z nedalekého klubu se ozýval děsivý řev, Rišo a Ravn zrovna prováděli satanský obřad při svém black metalovém koncertu. Toto nebylo Magorovi nic nepříjemného, ba naopak, ale dnes na to neměl náladu, byl to jeden z těch dní, kdy stále přemýšlí nad svým životem a v hlavě ho děsně mučí obvyklé dilema – zabít nebo spáchat sebevraždu? Zatím vždy zvítězilo to první, ale jednou přijde řada na to druhé, nemůže tomu donekonečna unikat. Dekadenci této doby podtrhoval sjezd KSČM. Tahle sebranka pochodovala ulicí mávajíce rudými prapory a konfetami, zatímco v jejich jádru propukaly lokální nepokoje. Ultralevicový radikální aktivista ALi_ vydrápával kapitalistické loutce Filipovi oči háčkem na ryby, na Aliho naskákalo dalších dvacet komunistů a začali mu šlapat po hlavě. Během chvíle jeho mozek zdobil asfalt. Stačilo pět minut, aby se tento rudý průvod změnil v ještě mnohem rudější, ulicemi tekly litry komunistické krve. El ani nehnul brvou a šel dál, tyhle malichernosti vnějšího světa jej vůbec nezajímaly, byl ponořen do hloubi svého vnitřního světa, místa plného beznaděje, hrůzy, zášti a nenávisti. Jeho střídavé pocity naprosté apatie ke všem okolním podnětům a krajní nenávisti k celému světu přetékaly jeho tělem jako bouřlivá esence vnitřního chaosu. Emoce v něm vřely a bublaly jako v destilační koloně. Zíral proti pobledlé obloze na západním horizontu, proti obloze se skvěla ohavná torza továrních komínů. Na torzu uschlého stromu visel oběšenec. Magor mu věnoval letmý pohled, byla to Pretty-cool, nezvládla nápor šílenců, ani ona nedokázala čelit morálnímu rozpadu sp

LOOOOOOOOOOOOL hezké mrdaníčko

Samé teplí, bez toho sa zaobídem.

no peknou mas doma duchcate sbirku videi

zas sem ta svině dává svá videa!!

Pane bože

Pěkné, ale myslím, že 6.5 by měli mít vlastní video