Byl pozdní večer, poslední máj, večerní máj, byl sraní čas. Elův zval ku kadění hlas, kde hovny zaváněl háj. O lásce šeptal posraný mech, seroucí El lhal lásky žel, svá hovna slavík na růži sral, růžinu jevil smrdutý vzdech. Na hovnu hladkém v křovích stinných zvučely mouchy tajný bol, smrad ho objí...