Evilfeast - A cenotaph below the cursed Moon

Ó Luno, v sametovém hávu mraků oděna, tys magickým průvodcem mým v lese do ponuré temnoty utopeném. Jsi mojí záchranou i zhoubou, jsi láskou i nenávistí v duši mé hluboce zarytou, jsi veškerým mým Já po tuhle noc jedinou. Jen pro tuhle jedinou noc já podlehl vábení Tvému. Uhrančivý svit Tvůj plní mé chladné tváře úsměvem, jen díky Tobě všechny útrapy překonám, abych na konci svého putování v mrazivé náruči Tvé navždy spočinul. Předlouhá jest cesta má, avšak nohy mé již nyní znaveně sněhem našlapují. Šlépěje mé tma již dávno pokryla, tak jako duši mou, ve víru černého moře utopenou. Ztracen v nitru všudypřítomného ticha a samoty, lapen do spárů temných sil v zákoutí mé mysli, odevzdaně bloudím v širavých dálavách chladem sevřeného hvozdu, obklopen mlčícími stíny velikánů, k Tobě se dravě pnoucími. Zdánlivě bezcílně, avšak všechny kroky mé k cíli předem vytyčenému směřují. Znáš ho pro dnešní noc jen Ty, má lásko mystická. Zálibnými pohledy sleduji spanilost Tvoji, kterak nad střechou lesa své noční putování završuješ. Tak ladně, tak lechce, tak líbezně, Tvůj andělský svit mihotavě pobleskuje temnou nocí, v Tobě já naprostou dokonalost spatřuji. Vše potemnělé, ve svitu Tvém závistí jen bledne. Nic nemůže odolat kráse Tvojí. Vše okolo jako by se nyní zastavilo, vše jen tiše dříme oddáno Tvému kouzelnému pohledu. I já se zastavuji, abych vstřebat Tvoji energii mohl. Byť jen na moment prchavý, přesto tak silný zážitek ve mně to zanechá. Zážitek, jenž již nikdy nevyprchá. Magičnost tohoto momentu vrývá hluboko do nitra mého silný vjem. Ach Luno, v sametovém hávu mraků oděna, vem si mne, jsem jen Tvůj! Navždy Tvůj!