Jeskyně Býčí skála

A já ji mám 16 km od baráku.

ele pekny

Neméně zajímavou hypotetickou lokalitou je vaše záhadná Měsíční jeskyně.

Minulý rok som bol na Baťovom kanále. Tento rok pôjdem asi tiež.

Pěkný výběr pro toho, kdo preferuje poklidné relaxační dovolené.

Skončilo to přesně tam, kde mělo, víc smysluplných videoinformací o Býčině jsem nenašel. Pravda, na hledání nemám v poslední době moc času, takže to byla taková znouzectnost.

Tak kdy jdeme kopat, archeologu? Přišlo jaro, půda rozmrzla, já mám ve sklepě pár rezavých krumpáčů a půl druhé tuny dynamitu, tak s chutí do toho.

Kdyby se mi povedlo vyhrabat něco delšího, tak to sem mrsknu, ale co bylo zajímavého, nikdy stopáží nepřesáhlo průměrnou dobu do ejakulace nadrženého třináctiletého kluka :-(

Ele, beton nerozmrzne nikdy ( To, čím je to zabetonované, je trochu problém. Je to tzv. "kunststein" - německý vynález. Němci tím zapečetili jeskyni dokonale. Říká se, že je pod tím svinstvem něco cenného, nebo alespoň zajímavého. Zřejmě tím pohřbili část nějakého technického vybavení továrny, která tam měla údajně být, ale nikde se nenašly zápisy o tom, co tam bylo a co se tam mělo vyrábět. Rozbíjet to je dost nebezpečné, skála nad tím je nestabilní a kunststein je o třídu tvrdší a pevnější, než ta skála. Podlaha to neměla být, to by nedělali tak silné - dělaly se tam pokusná vrty a po třech metrech stále ten jejich umělý kámen. Kdyby to byla podlaha, dali by tam klasický beton, ne ten nerozbitný krám. Má to pevnost granitu. Prý tam Němci hledali vstup do jiné dimenze. Místo několikrát navštívil Himmler a nejméně jednou Bormann. To, že se o to zajímal Himmler, znamená, že se tam asi nemontovaly granáty, ale šlo tam o něco jiného. Ostatně na fabriku by ty prostory byly malé. Tam šlo o něco jiného. Odstranit ten německý umělý kámen by šlo, tedy prořezat v něm otvor, kterým by se dalo dostat do dalších prostor jeskyně - nějak se ale do toho nikomu nechce. Byly nejméně tři projekty, které to měly za cíl, ale vždycky z toho sešlo. První pokus byl hned po válce a měli to dělat Američané. Něž k tomu ale došlo, byl rok 1948 a vše skončilo. V roce 1952 se o to zajímala československá tajná policie, ale po několika letech úvah a pokusů toho také nechali - prý se někam prokopali. Dodnes je na jednom místě v podlaze vidět zabetonované místo, kde asi kopali. Chtěli se hned na kraji dostat pod kunststeinovou podlahu a dále pokračovat kopáním ve skále. Pak ještě proběhl nějaký pokus v osmdesátých letech pod záštitou armády - sečteno: Proč se o to zajímá armáda a tajné složky, když jde jen o archeologické naleziště? Správně by to mělo dělat AV ČR Brno, ale ty k tomu nikdy nepustili. Otazníků kolem toho místa je hodně.

Tvrdý beton Němci za války používali často, ale zde se může jednat o laboratorní výzkumy v oblasti jádra (už vzhledem k Jáchymovu, Stráži apod.)…

Němci se výzkumu jádra moc nevěnovali. Věděli, že nemají na to, aby to pro ně byl přínos pro válečné účely - nestihli by to. A bylo to drahé. Nicméně v Norsku se pokoušeli vyrábět těžkou vodu - a ani to se jim nedařilo. Vyrobili vždy jen silně ředěnou, která by se na nic nedala použít. zajímavé je, že se nepokoušeli vyrobit jadernou zbraň, ale vybudovat jadernou energetiku a také uvažovali o jaderném pohonu "letadel", tedy spíš něčeho, co by dokázalo doletět daleko, třeba nad USA a zpět a dopravit to tam velké množství válečného materiálu. Němci měli svého "Oppenheimera", ale nikdy se nedostali moc daleko. Byli v oblasti teoretické přípravy docela na úrovni, ale i tak jim chybělo, podle názoru šéfa výzkumu Karla Wirtze, tak 10 - 15 let od vyrobení první skutečně funkční bomby. Neměli na to ani peníze, ani dost lidí. Když jim pak potopili dodávku těžké vody, ustoupili od příprav úplně. Jejich jaderný program se smrskl na teoretickou výrobu špinavé bomby, tedy zamoření radioaktivitou nějaké území v USA, ale prostředky, které by tam něco takového dopravily, byly omezené - buďto ponorky, nebo snad nějaký raketoplán, který by fungoval jako kluzák (ten projekt byl geniální - kluzák by se dostal do stratosféry a pak by se odrážel jako žabka od hustějších vrstev atmosféry a doskákal by až nad USA, kde by explodoval a zamořil třeba New York). Nicméně, kdo v jeskyni v Býčí skále někdy byl, tak by hned pochopil, že jaderná laboratoř potřebuje více prostoru. Já si myslím, že to mělo spíš něco společného s jejich okultismem a znovuvypěstováním čisté Árijské rasy. Do takových projektů Němci investovali celkem ochotně.

Co se dělo s von Braunem do konce války, než odešel do USA, se ví také velmi málo. Ale tu Býčí skálu musím někdy navštívit. Otvíráte mi s Elem nové obzory…

Braun neměl s jaderným výzkumem nic společného. Je pravděpodobné, že o něm ani nevěděl, protože o něm do roku 1944 nevěděl ani Speer - a to byl von Barunův nepřímý spolupracovník a od roku 1941 nadřízený. Když v roce von Brauna zatklo gestapo za dlouhodobé kritizování používání raketového průmyslu, byl to Speer, který se zasadil za jeho propuštění, protože prohlásil, že je Braunův přínos pro vývoj raketové technologie tak zásadní, že se bez něj neobejde - tohle Speerovo prohlášení Braunovi 2x zachránilo život. Jednou před gestapem, podruhé před US army, kteří jej brali jako největšího odborníka na raketovou technologii Německa - i když byl prakticky "jen" jedním z mnoha, kteří na projektu pracovali. Proč to píši - von Braun byl pokládán za nespolehlivého a nebýt jeho konstruktérských schopností, nikdy by se do vývoje strategických zbraní nedostal. Nebylo tedy žádoucí, aby věděl víc, než bylo nezbytně potřeba. V první fázi raketového výzkumu dokonce ani nevěděl, že vyrábí zbraně! Bylo mu řečeno, že pracuje na zařízení pro geografický výzkum a později pro dopravní vesmírné lodě. Předpoklad dokončení prvního vesmírného plavidla, které by dokázalo vynést lidskou posádku do vesmíru byl rok 1960. To bylo daleko po tom, kdy měla být skončená 2ww - a ono se to i skoro splnilo, jen pod vlajkou USA, kde bez nějakých předsudků přeběhl po skončení války - jak o něm nacisté řekli - nespolehlivý, nevlastenecký. Taky se nemýlili. A jaderný výzkum - něco se proslýchalo a předpokládalo se, hlavně v USA, že jsou Němci v posledním roce války schopni vyrobit jadernou zbraň. Když se po válce dostali k archívům a k vybavení laboratoří, kde se měla jaderná zbraň vyvíjet, byli překvapení, jak málo toho měli udělané - oni Němci s intenzivním výzkumem jaderných technologií skončili v roce 1943 - neměli na to prostředky, jak finanční, tak lidské. Vem si, že na projektu Manhattan pracovalo přímo nebo nepřímo 600 000 lidí! Stavba jaderných reaktorů, stavba a výroba destilátorů, rafinerie, dokonce i elektráren pro výrobu těžké vody, výroba a výzkum technologie, logistika - to neudělá tým o dvaceti lidech, které na to měli Němci! Proč myslíš, že tak málo zemí nemá jaderné technologie? protože je to drahé a náročné. A Německo bojující v Evropě, Asii a tak trochu i v Africe, na to prostředky rozhodně nemělo.

Uffff...

A právě pokud šlo o jejich okultisticko-árijské avantýry, tak mě to přitahuje mnohem více než obyčejná prachsprostá válečná fabrika, kterých byly všude spousty. Vše kolem společností jako Ahnenerbe, Thule a Vrill je lákavým cílem mých badatelských ambic, krytým neprůhledným hávem tajemna. V Býčí skále je něco, co stojí za další zkoumání. A právě proto se do toho nikdo nepouští a nikde se o tom nemluví.

Kunststein rozmrzne hned - stačí, když se na něj trošku zamračí Chuck Norris :-D