Neizolovaní elektrikáři

ententýky dva špalíky....

Já ještě uvedu, že v sítích se používají pomalutavné pojistky (označení Gg, starší typy mají namalovaný obrys šnečí ulity). Které se používají proto že pokud je v síti větší zatížení, ale ne zkratové tak taková pojistka zhoří třeba až po dvou hodinách. Krátkodobě tedy elektrárny své vodiče a kabely přetěžují. Hlavní důvod jsou nárazové proudy při zapnutí a vypnutí spotřebičů s velkým příkonem. Proto se chlapík může na sloupě svíjet i dvě hodiny, protože s odkazem na text pode mnou neprochází zkratový proud, který by pojistku vyřadil ihned.

Da Vinci – chci Mona Lisu, teď hned! Mám pro ni připravený místo na záchodě…

Elektrický odpor lidského těla je proměnná veličina. U jednotlivců se pohybuje mezi 600 – 2000 i více Ohmů. Hlavním vodičem je krev, cévy a svaly. Největší odpor kladou kosti, hlavně v zápěstních a hlezenních kloubech. K vnitřnímu odporu lidského těla je nutné přičíst i odpor kůže, který však značně kolísá. Velikost odporu závisí hlavně na styčné ploše, na teplotě a vlhkosti kůže a na síle rohové vrstvy kůže. Je-li povrch kůže vlhký, klesne odpor na 1/3 hodnoty odporu suché kůže. Proto při měření odporu těla napětím pod 50 V vychází podstatně vyšší hodnoty než při měření napětím vyšším. Pokud jde o dráhu proudu, lze říci, že nejnebezpečnější je cesta proudu krajinou srdeční. Nejnebezpečnější je proto dotyk s vodičem oběma rukama, neboť při tomto dotyku je vyloučen odpor obuvi a podlahy a proud prochází přímo krajinou srdeční. K úrazu elektřinou dochází při průchodu proudu se škodlivými fyziologickými účinky na lidský organismus tělem postiženého. Účinky proudu jsou buď přímé, kdy nebezpečný proud prochází tělem člověka nebo některou jeho částí, nebo nepřímé, kdy elektrický proud neteče sice tělem člověka, ale jeho účinky bezprostředně působí škodlivě na lidský organismus, např. prostřednictvím elektrického oblouku nebo působením škodlivého ionizačního nebo světelného záření. Průvodními jevy a příznaky při průchodu střídavého proudu lidským tělem je zvonění v uších, záblesky světel a jasných míst před očima, pocit tepla, bolestivé stahy svalstva vedoucí až k dočasnému ochrnutí, nepravidelný srdeční tep, který může přejít až k rozkmitání srdečních komor (fibrilace), bledost, rozechvělost, pocení apod. Průchod většího proudu tělem způsobuje přehřátí svalstva a rychlé odpaření vody, které může způsobit roztržení kůže. Postižený se často nemůže pustit sám elektrického předmětu, který svírá, neboť působením proudu vzniká křečovité stažení svalstva.