Zvuky pekla pod Sibiří

Za dob Sovětského svazu se v oblasti Kolského poloostrova začalo pracovat na nehlubším vrtu světa, který se svojí ambiciózností zapsal do Guinnessovy knihy rekordů. Vrt byl vítaným zdrojem informací pro geology. Získali jeho pomocí řadu poznatků o pohybu litosférických desek, což může napovědět při předpovídání pravděpodobných zemětřesení. Byli překvapeni, jak silná je v těchto hloubkách koncentrace některých plynů, zejména vodíku. Původně se chtěli Rusové dostat až do hloubky 15 tisíc metrů. V roce 1983 dosáhli mety 12 tisíc metrů pod povrchem. To byl v Sovětském svazu důvod k velkolepým oslavám. Pak se však stalo cosi neblahého. Názory na podstatu události se rozcházejí. Skeptici tvrdí, že vrt byl uzavřen pro nedostatek finančních prostředků, neboť Sovětské hospodářství se ocitlo na pokraji krachu, což také vedlo k pozdějšímu rozpadu tohoto soustátí. Jíní však tvrdí, že pád komunistického impéria byl zaviněn právě tímto Kolským vrtem, jímž se bezděky podařilo vyprovokovat samotné peklo! Vedoucí projektu Azzakov řekl: "Jako komunista nevěřím v ráj a Bibli, jako vědec však nyní věřím v peklo. Netřeba dodávat, že jsme byli opravdu šokováni tímto objevem. Spustili jsme do díry mikrofon pro nahrávání zvuku pohybu litosférických desek. Ale místo pohybu desek jsme slyšeli bolestný lidský křik. Zprvu jsme se domnívali, že zvuk byl vyvolán naším vlastním vrtným zařízením. Ale potom, když jsme znovu seřídili vrtné zařízení, tak se naše nejhorší podezření potvrdilo. Křik, řev nebyl křikem a řevem jediného člověka - byl to křik, řev a sténání milionů lidí."