Rozcvička pro zvrácence 4 – holky z klobouku

„Vstávat! Vstávat a cvičit!“ vykřikla po ránu Kateřina Bobková a snažila se probudit svou kamarádku z klobouku, Jitku Bobovou. „A próóóč?“ zeptala se rozespale Jitka Bobová. „Protože je ráno!“ odpověděla, jako každý jiný den, Katka Bobková. „Jenže já mám ještě noc!“ odpověděla rozespale Jitka Bobová a ani nevystrčila nos ze společného klobouku, ve kterém obě holky bydlely. Co všechno v tom klobouku v noci dělaly, to nevím, ale bylo by zajímavé to zjistit. V každém případě toho měla Jitka plné uši, protože byla natolik vyčerpaná, že si, jako vždy, ranní rozcvičku odpustila. Katka Bobková ale čile vyskočila, sbalila si šminky a vyběhla do studeného rána směr tělocvična. V tom spěchu si, jako každý jiný den, zapomněla cvičební úbor. Možná ho ani nikdy neměla, nebo ji v něm zatím nikdy nikdo neviděl. Jitka Bobová měla několik cvičebních úborů, ale protože byla moc líná, tak si je nikdy ani neoblékla. On by to ani nebyl hezký pohled, protože nikdy necvičila, jen se válela se svou spolubydlící Katkou Bobkovou a tloustla. Takže teď už zabírá 95% místa ve společném klobouku. O co víc Jitka přibere, o to víc musí Katka shodit, aby se ještě k Jitce vlezla. A tak se Katka Bobková musela, co jí taky chudince zbývalo, hned po ránu vydat do tělocvičny, kde celý den cvičila a cvičila a cvičila, aby měla večer ještě kde bydlet. Přijde ale doba, kdy Jitka zabere 100% místa v klobouku a Katka zůstane na ulici, bez domova. Možná se ale někdo najde, kdo si ji vezme domů. Nechce někdo z vás tady takového bobka? Aby pak nezmrzla někde venku :o(