Test LSD

S dovolením dokončím za Duchcata. Obr.7)4 hodiny a 25 minut po první dávce, pacient se vzdaluje na lůžko, kde stráví následující přibližně 2 hodiny ležením a máváním rukama ve vzduchu. Jeho návrat do boxu je náhlý a zmatený, mění pracovní pomůcky na tužku a vodovky. Pacient říká: "Tohle bude ta nejlepší kresba, jako ta první, jen lepší. Když nebudu opatrný, ztratím kontrolu nad svými pohyby, ale já vím...já vím."(Toto opakuje mnohokrát). Pacient dělá posledního půl tuctu tahů štětcem mezitím co běhá tam a zpátky přes pokoj. Obr. 8) 5 hodin a 45 minut po první dávce, pacient pokračuje v pohybu po pokoji a křižuje prostor v různých směrech. Uplynula hodina a půl, když se znovu začíná věnovat malování. Vypadá, jakoby překonal účinky drogy. Pacient:" Znovu cítím svá kolena, myslím, že droga vyprchává." Tohle je opravdu dobrá kresba, je ohromně obtížné udržet tuhle tužku"( v ruce drží pastelku). Obr. 9) 8 hodin po první dávce, pacient sedí na lůžku, hlásí, že intoxikace vyprchala, kromě občasných zkřivení našich tváří. Žádáme ho o poslední kresbu, kterou provádí s malým nadšením. Pacient: "Nemám co říct k téhle poslední kresbě, je špatná a nezajímavá. Teď chci jít domů." Co dodat k tomuhle matroši? Dá se na něm frčet polovinu dne, celou pracovní dobu, prostě být 8 hodin mimo realitu s nepříjemným dojezdem.

Obr 1) Pacient dostal 25 mikrogramů, byl posazen do boxu s uhlem a tužkami. Obrázek namaloval po 20 min po dávce již 50ug, Dr.: pacient začíná kreslit uhlem podle fotografie, je v normální kondici bez vlivu drog. Obr 2) 85 min po první dávce a 20 min po druhé dávce 50 ug (celkem tedy již 100 ug), Dr.: pacient začíná vypadat euforicky, Pac.: vidím vás jasně, tak čistě…to…vy…to je vše. Mám trochu problém kontrolovat tužku. Vypadá to, že budu pokračovat. Obr 3) 2,5 hod po první dávce. Pacient je trpělivý v malování. Pac.: obrysy vypadají normálně, ale velmi živé – všechno mění barvu. Moje ruka musí sledovat tlustou konturu. Cítím se, jako kdyby moje vědomí bylo soustředěno do momentálně aktivní části mého těla – moje ruka, můj loket…můj jazyk. Obr 4) 2 hod a 32 min po první dávce. Vzal si nový papír. Pac.: musím zkusit další obrázek. Předloha má obrysy normální, ale můj obrázek ne. Tahy mé ruky jsou také divné. Není to dobrý obrázek, že? Zkusím to znovu…Obr 5) 2 hod a 35 min po první dávce. Pacient jde rychle na další obrázek. Pac.: namaluji to jedním tahem bez zastavení! Dr.: po dokončení se směje a začal něco dělat na podlaze. Obr 6) 2 hod a 45 min po první aplikaci. Dr.: pacient zkouší vylézt na box a něco říci. Pomalu se dostává k tomu, že chce ještě malovat. Stává se nekomunikativní. Pac.: jsem…všechno je…jinak…volají…váš obličej…propleten…kdo je…Dr.: pacient mumlá cosi nesrozumitelného (zní to jako: „díky, na památku“). Na malování si vzal tempery.

škoda neumím americky

tripy jsou super a není to stopro chemka navíc nehrozí závislost a jeden pobyt v hospodě se na tvym zdraví podepíše víc než měsíc tripování nadruhou stranu nic se nemá přehánět

Ten test bol volovina.