Tajemný branišovský les

Vida, tohle mi uniklo. Hned jak budu mít čas, tak to zkouknu.

Co tam ten buzíček pořád dělá stěma ručičkama? Kdyby tam tu kurvu radši někde sprznil a nachcal jí do tý její pračky na čůráky udělal by líp! Doufám že se polepší v noci jak pořád slibuje...

moc díky za tenhle dokec, o ten les se dýl zajímám a jednou bych se tam rád vypravil

v branišovským lese sem spal nespočetně krát... a i přímo u toho pomníčku (křížku) nikdy sem tam nic neviděl... pouze v kasárnách sou v noci slyšet hlasy ...

vám fakt mrdá

Já bydlím kousek od branišovského lesa a slyšel jsem různé povídky a z některých běhal mráz po zádech

Autoři slibujou, že 30. října vyjde druhý díl a 30. listopadu završí sérii 3. díl, věnovaný branišovské části lesa. Díly budou točený v noci.

Výsledky výzkumu vyšetřovatelů EPRV777: na některých místech šly hodnoty elektromatického pole až na hodnoty 200 miligaus a taky zjistili vysoký hodnoty infrazvukovýho záření.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Branišovský_les

1) Za dob tvrdé totality měla československá armáda v lese posádku a muniční sklad. Ve dne v noci byla nepřetržitě střežena cesta, po níž se munice převážela.Jedné noci, kdy vojáci střídali stráž, uviděli, jak se jejich kolega proměnil v podivnou bytost, která jim nahnala takový strach, že po sobě začali střílet. Došlo k šílené palbě, při které tři vojáci přišli o život a čtvrtý byl převezen do vojenské nemocnice s těžkým poraněním a zanedlouho mu podlehl. Před smrtí vypovídal o svém šokujícím zážitku, ale nikdo mu nevěřil, přestože během té noci úplně zešedivěl. 2) Druhá událost - Vyprávěl ji muž, který též sloužil u vojenské posádky v Boru. Vzpomíná, že jedné noci byl vyhlášen mimořádný poplach. Do lesa se zřítil neznámý létající předmět. Celá lokalita byla uzavřena. Během jednoho roku do ní nikdo neměl přístup – včetně vojáků, i když zde před tím prováděli pravidelné zkušební střelby. Jako důkaz, že se tu vskutku událo něco mimořádného, zůstaly v Boru ohořelé stromy. Musely být vystaveny velmi vysoké teplotě, protože kůra byla místy spálená na uhel, třebaže nebyl okolní porost požárem zasažen.Tyto stromy byly po čase vykáceny a rozřezány na malé kusy, aby byly stopy po této události zahlazeny.Všichni svědci byli náležitě poučeni o mlčenlivosti k této události. Dále naše trasa povede kolem statku, kde byla zaživa pohřbená dívka, která se nechtěla vdát za toho, koho ji určili. Když pak po letech otevřeli její hrob, nenašli nic, hrob byl prázdný , ale její otec ji prý pak viděl chodit po lese v kápi. Dalším tragickým místem v tomto lese je opět bývalý vojenský areál. Jednoho dne, asi před 5-ti lety, šel mladý pár na procházku se psem. Poblíž budov, kde sídlila armáda, jsou hluboké podzemní nádrže. Když k nim, přišli, uviděli v jedné z nich mrtvé tělo muže. Tato zpráva jakoby vyšuměla a teď už si na ni nikdo nevzpomene. Další dvě záhadné příhody: První se stala za temné a hluboké noci. Dvě děvčata se vracela domů. Pod vlivem komediálního filmu, který před pár hodinami zhlédly v českobudějovickém kině, byla v dobré náladě. Vešly do lesa a jejich nálada rázem upadla. Zaslechla kroky, které postupně sílily a šly zároveň s nimi. Obestírala je hrůza, nikoho neviděla, jen ty kroky s nimi držely tempo. Z lesa se ozval nesrozumitelný mužský hlas. Dívky se daly do běhu, kroky je pronásledovaly a hlas neustával, dokud se nedostaly mimo les. Tento příběh zažily dvě kamarádky v Boru před pětadvaceti lety. V roce 1993 procházely paní Naďa a paní Michala Borem. Opět v noci. Jakmile vstoupily do lesa, zmocnil se jich nepříjemný pocit, jako kdyby je někdo sledoval. Pak uslyšely kroky. Velmi vystrašené se na chvíli zastavily, aby zjistily, kdo je jim v patách. Nejdříve nikoho neviděly. Až po chvilce spatřily z lesa vycházet vysokou černou postavu v dlouhém plášti. Bytost plula asi 40 cm nad zemí. V polovině cesty se zastavila, několik minut stála na místě a pak zmizela… Další podobná událost se stala roku 1994. Tentokrát to bylo za krásného, slunného letního odpoledne. Paní Marie a paní Romana si vyšly se svými dětmi a psem do Boru na borůvky. Den jako stvořený k procházce. Najednou uslyšely kroky a slabé pískání. Lesem se linula starodávně znějící, skličující melodie. Pes začal výt a zmateně pobíhal od jednoho k druhému a nakonec utekl do polí. V zápětí se v oplocence objevil vysoký muž v černém. Ženy na něj jenom civěly a stály jako přikované. Během několika vteřin se černá postava přemístila ze vzdálenosti, zhruba třiceti metrů mezi obě ženy a malou Michalku. Stál mezi nimi….široký černý klobouk stažený do čela, dlouhý černý kabát až ke kotníkům. Když se o