Ticho v knihovně

Společenská hra pro každého, kdo chodí do knihovny. Kdo do knihovny jezdí, může si ji zahrát také. Kdo do knihovny nechodí, nejezdí nebo ho tam nenosí, měl by začít tuhle zajímavou instituci navštěvovat. Nevím jak ve vaší knihovně, ale tady jsou v ní knížky a několik knihovnic, které vám ty knížky rády půjčí… no, ony jsou rády že vůbec někdo přijde :o( a smutné je, že jsou rády, že si jich vůbec někdo všimne. Možná by se rády i zapojily do hry :o) bylo by to zajímavější, některé úkoly ve hře by se jim daly ušít přímo na akne… ne, na hrb… no prostě na tělo. Hra má jednoduchá pravidla. Všichni musejí být potichu. To je pravidlo č.1. Kdo se zasměje, dostane úkol navíc a nebo za sebe může najít mezi ostatními návštěvníky náhradníka který splní úkol za něj – ale nesmí o to požádat slovy, jen gesty nebo znakovou řečí. Pokud se náhradník zasměje nebo začne křičet o pomoc, úkol je nesplněný a ten, který náhradníka vybral musí další úkol plnit sám. Úkoly jsou napsány v bloku a otáčejí se po stránkách nebo se losují – jak si kdo zvolí. Losování je lepší, protože se mohou některé úkoly i opakovat. Každý z hráčů dostane jednu kartu. Jedna z karet je jiná. Hráč, který tuto kartu dostane, plní úkol. Hru nemusíte hrát jen v knihovně, ale také v čekárně u lékaře – hraní s neznámými lidmi je také zajímavé. Dá se hrát například i na pohřbech nebo všude tam, kde by mohl hlasitý smích někoho rušit, nebo by se prostě do prostředí ve kterém se hra hraje, nehodil. Víc napoví video. A kdo si hraje prý nezlobí.