Osudový let legendy – Concorde – Air France Flight 4590

Concorde…. Patnáct let vývoje, technologie, rychlost a parametry letadla Concorde předběhly sice svou dobu, ale spotřeba odpovídala době, ve které tento krásný, nadzvukový, pták vznikl. Letová výška 15 – 18 km, to je slušné. Rychlost 2 Machy, kolik Šebestových – to nevím. Paní Kadrnožková to taky neví. Výhody Concorde? Nic moc. I když se někdy tvrdí opak, nebo spíš – připomínají se jen ty výhody. Tak tady jsou – z Evropy do USA to zvládl za 3 – 3,5 hodiny, podle toho, jak se mu chtělo, a jaký měl vítr. Další výhoda, nebo spíš přínos, spočíval ve vývoji nových technologií, které stály docela balík, a podílelo se na něm několik zemí. Z pohledu západu spočívala jeho výhoda i v tom, že SSSR chtělo dohnat technologický pokrok a urychleně vyvíjelo „svého Concorda“, tedy TU144 – ani jedno z těchto letadel se ale nevyplatilo. Oběma stranám železné opony ale přinesl vývoj nové třídy nadzvukových letadel celkem slušný pokrok, který využila především armáda – klasika. A ještě jedna výhoda – komfort a pohodlí pro cestující. Na palubě se ve dvou kuchyních připravovala výborná jídla z mražených polotovarů a podávalo se špičkové šampaňské – to není jak to krabicové víno z marketu, po kterém bolí hlava jak střep a hovna nejdou spláchnout, protože se ke všemu přilepí :o( Letenka ale nebyla pro každého. I když byly lety dotovány, zpočátku stála letenka trojnásobek běžné letenky (o cca 20% víc než 1. třída v jiných letadlech), později, po první ropné krizi v roce 1970 až dvacetinásobek běžné letenky. A teď pár nevýhod – zkráceně: Hlučný a drahý krám, který nesměl na většinu letišť světa – vlastně mohl pravidelně přistávat jen na třech letištích – Paříž, New York a Londýn. I tam ale působil problémy – nadměrný hluk a nadměrné opotřebovávání přistávací dráhy příliš vysokou teplotou spalin, kterých za sebou zanechával tolik, že dnes by rozhodně neprošel emisní normou. Větší část letadla tvořily nádrže pro palivo, které bylo „obohaceno“ o přídavné katalyzátory hoření, takže čichnout si k výfuku Concorde by vás rozhodně pěkně otrávilo. Na zvláštní povolení mohl přistát i na jiných letištích – toho se ale často nedočkal. Z komerčních důvodů podnikl Concorde jeden let kolem světa s několika mezipřistáními k doplnění paliva a zásob chlastu – asi :o) Dolet měl „mizerných“ 6.000 km při spotřebě paliva, na které by dnes A380 obletěl téměř celou planetu. Sem tam tomu také praskla pneumatika – naposledy 25. července 2000, při startu z letiště Charles de Taille v Paříži. Zbytek pneumatiky prorazil jednu z palivových nádrží a vytékající palivo z levého křídla prachsprostě blaflo a to byl malér. Pokud by se podařilo vypustit alespoň část paliva i z pravé strany letounu, zachovalo by se vyvážení a Concorde by byl natolik ovladatelný, že by pravděpodobně dokázal přistát. To se ale nestalo. Neovladatelný stroj se zřítil na hotel nedaleko Paříže. Při pádu zahynulo všech 109 osob na palubě, 4 lidé v hotelu a jeden pes :0-( Strašné. To mělo za následek postupné omezení provozu letadel Concorde pro nezájem cestujících – kdo by se taky chtěl grilovat, že? A po roce agónie byly všechny Concorde vyřazeny z provozu, dokonce i ten, který spadl na ten hotel! V Praze na Ruzyni si Concorde sedlo celkem 5x, naposledy 29. dubna 2000 a 25. července téhož roku si ten samý stroj sedl na už zmíněný hotel.