Okurková sezóna

Věděli jste, že okurka obsahuje až 96% vody? V kilogramu okurky bychom našli, kdybychom fakt hodně hledali, 80 mg vitamínu C, spousty minerálních látek a také několik halucinogenů – ovšem jen v nepatrném množství. Abychom se s okurky pořádně sjeli, museli bychom ji zkonzumovat přibližně tři metráky – to by nám urvalo ledviny. Nezkoušejte to. Okurka neobsahuje moc energie, takže ty tři metráky by nám na váze asi nepřidaly. Je ale dobrá na pleť a taky na okurkový salát. A co víc: okurka dokáže pojmout spousty karcinogenních látek, například těžké kovy. Ty shromažďuje i v semínkách – hlavně zinek. Pokusy ale ukázaly, že sbírat tyto kovy pomocí okurky nejde v takovém množství, aby se to pak vyplatilo vozit do sběrny :o( To naštve hlavně sběrače těžkých kovů. Okurka v sobě ráda koncentruje rtuť, olovo, ale i molybden, radioaktivní prvky a následně nám je s radostí předá za to, že ji sežereme. Taky dobré. Okurka vypěstovaná na vlastní zahrádce bez pomocí chemických přípravků k podpoře růstu anebo podpoře pochcípání škůdců je zdravá. Tedy ne že by zdravím nějak překypovala, ale nekašle a rýmu taky nemá. Okurka vypěstovaná za účelem prodeje v supermarketu je jedovatá. Z takové okurky si salát nedělejte. Ale může mít zajímavý tvar a velikost. Po použití ji můžete klidně zahodit, abyste nedopadli jako ti slimáci, kteří přemřeli na záhonku dřív, než se do ní stačili pustit. Raději se podívejte na instruktážní video, než uděláte nějakou nepředloženost. Jo a okurka neobsahuje moc cukru, takže nekvasí a kořalka z ní taky nejde vypálit. Na houby, taková zelenina.