Taková normální rodinka – 20

Brácha se ségrou zůstali zase sami doma. Brácha tráví volný čas lelkováním, protože ho žádná holka nechce – nemění si ponožky ani slipy, není se tedy čemu divit. Stejně už doma nemají žádný prášek na praní, tak to není za co měnit. K tomu se ale ještě dostaneme. Ségra tráví volný čas tím, že se zase tráví práškama na spaní. Vždycky, když se pak probere, má zajímavý pocit v rozkroku a zvláštní pachuť v krku. Baví jí to. A brácha je na ni hodný, sám jí ty prášky na spaní shání. Vždycky jich donese jen trochu, aby to ségru neoddělalo. Má jen jednu, chyběla by mu. Musel by si začít měnit ponožky a slipy, aby si někde na ulici sehnal náhradu. A taky rodičům by to bylo asi divné, kdyby ségra zmizela. Taky ji mají celkem rádi, i když se pořád jen válí na gauči a kromě toho pojídání prášků nic nedělá. Její máma byla na tom kdysi podobně. Táta ji zamkl v koupelně, aby pořád neotravovala, a zvykl si na její nepřítomnost natolik, že na ni zapomněl, a odemkl ty dveře, až když hledal doma lahváče a koupelna byla jediné místo, které zatím neprohledal. Máma tam ty tři měsíce také pojídala prášky, jinak by asi zahynula. Ariel jí moc nechutnal – škrábal v krku a musela ho zapíjet Lenorem, aby ho vůbec dokázala polknout. Zato Tix si pochvalovala a dodnes lituje, že se už nevyrábí. Chutí připomíná trochu Lanzu, ale už to není ono. Občas si ještě lízne, třeba v obchodě, když je nějaká ochutnávka pracích prášků. Je to asi trochu návykové. No a táta tenkrát toho lahváče nenašel. Smůla. Celý večer seděl na sucho a ještě si musel vyslechnout výčitky manželky za to, že nekoupil větší balení pracích prášků a v lednici kromě půl metráku masa z poslední zabíječky není nic k snědku. Ani jedno malé hotelové mýdlo! No hrůza. On měl žízeň, ona hlad, dcera byla zase v limbu a syn obíhal lékárny s falešným receptem na opiáty. Prostě taková normální rodinka.