Svátek Inti Raymi

24. červen je na počest boha Inti, jednoho z nejvíce uctívaných bohů v náboženství Inků, dnem velké Slavnosti slunce Inti Raymi, která se koná v pevnosti Sacsayhuaman nad peruánským Cuzcem. Náboženské ceremonie někdejší Incké říše probíhají celý týden kolem zimního slunovratu (ano, zimního, jelikož se Incká říše rozprostírala jižně od rovníku), jejž určovali originálním způsobem amautové (učenci, kněží). Tento nejdůležitější incký svátek, plný hudby, tanců, barevných kostýmů (nejpozoruhodnější jsou tkané masky Aya Huma), průvodů a sdílení jídla, stejně jako živočišných oběti, byl chválou Slunci, pro vitalitu a vřelost po celý rok. Zejména v temných dnech by mělo kadidlo osvětlit symbolickou sílu Slunce a její pozitivní energie zajistit dobré sklizňové období. Inti Raymi byl slaven v domorodých kulturách po celých Andách. Dnešní slavnosti jsou nápodobou pravých Inti Raymi, které k libosti katolických misionářů zakázali španělští dobyvatelé v roce 1535. Tehdy naposledy za předsedání Velkého Inky příslušníci inckého národa tančili devět dní a pořádali procesí za dobrou úrodu. Po zákazu se tyto slavnosti konaly na mnohých místech v mnohem menším rozsahu a historické Inti Raymi musely na své vzkříšení počkat až do roku 1944, kdy je podle popisů v zachovaných pramenech uspořádal Faustino Espinoza Navarro s místními obyvateli. V mnoha částech And byl tento svátek připojen k festivalech svatého Jana Křtitele, který připadá na den po letním slunovratu (21. června). Oslavy každoročně přitahují tisíce turistů a místních návštěvníků.