Města z podzemí – Praha

Řekni kam, ráno tě přijdu vystřídat.

KrotitelZmrdu - ale tuší a někteří i ví ) Já už kopu léta kde se dá, většinou ale tam kde se nedá, protože tam je toho nejvíc ) a každou chvilku si něco hezkého vyhrabu (8<E nebo taky ne. Ale spíš jo.

el-magor - ....nebo ho spíš zajdeš vyhrabat ( Začátečníci jsou často pod vlivem prvotního nadšení obětí závalů ( Taky se mi to už stalo. Nejhorší jsou mokrá rašeliniště na Šumavě a zrádné písky severní Afriky. To v jednu chvíli stojíš po krk v díře a najednou jsi po krk v písku ( Blbě se z toho leze ven.

Proto je důležité kopat ve dvou. Jeden v jámě, druhý venku a vzájemně se střídat, nejlépe spojeni klubkem Ariadniny nitě. Za tu sice když taháš, tak ihned praskne a jsi tam, kde jsi byl předtím, ale aspoň víš, žes pro toho druhého udělal, co jsi mohl a na jeho pohřbu se nemusíš cítit tolik vinný. Už jsem byl na tolika pohřbech, že vím, o čem mluvím. Není to sranda, ale po takových dvou třech tuctech pohřbených nadšenců, speleologů a badatelů už ti to ani nepřipadne, bereš to jako běžnou rutinu.

Já z vás nemůžu :-)

Já ze sebe taky nemůžu.

Já taky nemůžu... asi zácpa ( nebo jsem dlouho nic nesnědl (

Ele, u speologů a kopáčů všeobecně, je ta výhoda, že se nepohřbívají. oni se totiž pohřbí sami ( Pak se udělá jen nějaké setkání kamarádů, kamarádek, přátel, sousedů, někdy i příbuzní přijdou. Místo kde se nešika zahrabal se označí, v našich končinách většinou křížkem, v případě Tvého souseda Aliho rudou hvězdou nebo jinou blbinou, aby se vědělo kde to ten mrtváček pod zemí leží, sedí nebo stojí, aby tam pár let nikdo nehrabal a nechal ho v klidu vyhnít.

To nad Hranickou propastí musí být křížků a hvězd habaděj, možná se tam čas od času objeví i nějaký ten obrácený kříž či půlměsíc. Stejně je na všech těch pietních akcích nejlepší zapíjení smutku. Všichni zbylí jeskyňáři se sejdou u stánku, pivo teče proudem a je sranda :-)

Jasně, dutiny nám domovem, obživou, místem k relaxaci a sebeuvědomění, dutiny nám vším.