Baldur von Schirach

Baldur Benedikt von Schirach (9. května 1907, Berlín, Německo – 8. srpna 1974, Kröv, Německo) byl vůdcem Hitlerovy mládeže.Narodil se v roce 1907 v Berlíně řediteli divadla Carlu Baily Norris von Schirach (1873 - 1948) a jeho americké manželce Emmě Middleton Lynah Tillouové (1872 - 1944). Jeho matka pocházela z rodu dvou signatářů deklarace nezávislosti Spojených států. Doma byl Schirach vyučován angličtině, teprve od pěti let se učil němčinu. Měl dvě sestry, Viktorii a Rosalindu, a bratra Karla Benedicta, který spáchal v roce 1919 ve věku 19 let sebevraždu. V 10 letech vstoupil do Wehrjugendgruppe. V 1925 vstoupil do NSDAP. Následně byl převelen do Mnichova, kde se v roce 1929 stal vůdcem Nationalsozialistischen Deutschen Studentenbund (NSDStB). 30. října 1931 se stal říšským mládežnickým vůdcem NSDAP (Reichsjugendführer). 31. března 1932 si vzal za ženu Henriettu Hoffmannovou, dceru Heinricha Hoffmanna, oficiálního fotografa Adolfa Hitlera. Díky tomu se stal častým hostem v Hitlerově Berghofu. Manželé Schirachovi měli spolu čtyři děti: Angelika Benedikta (* 1933), Klaus (* 1935), Robert (* 1938) a Richard (* 1942). V roce 1940 organizoval evakuaci 5 milionů dětí z oblastí ohrožených spojeneckým bombardováním. Ve funkci Reichsjugendführera jej tentýž rok vystřídal Artur Axmann. Schirach se následně nabídl pro službu ve Francii, kde byl později vyznamenán Železným křížem. Poté byl převelen do Vídně, na místo župního vedoucího a říšského místodržitele, kde měl na starosti odsun Židů do koncentračních táborů. Za jeho vedení bylo do polských táborů deportováno z Vídně 185 000 Židů. V norimberském procesu byl 1. října 1946 odsouzen, za hlavní válečné zločiny, k 20 letům žaláře. 20. července 1949 se s ním rozvedla jeho manželka Henrietta. 30. září 1966 byl z vězení propuštěn. Následně vydal svoje paměti Ich glaubte an Hitler (Věřil jsem v Hitlera), které vyšly v roce 1966. Osmého srpna 1974 zemřel.