Taková normální rodinka 11

Máma ráno spěchala do práce a aby nikoho zbytečně nebudila, nerozsvítila si. Šla pohmatu zkontrolovat svého syna, jestli je doma, jestli spí a jestli má zavřené oči. Z pochopitelného důvodu to tak dělala často. Její syn měl totiž ve zvyku usínat s otevřenýma očima a protože málo mrkal, vysychaly mu sem tam bulvy. To mělo strašně špatný vliv na jeho zrak a proto musel nosit dvoukilové brýle se silnými skly a se samozavlažovacím systémem. Jak máma šátrala v té tmě po synově ksichtu, tak mu brýle shodila na zem a rozšlápla. Prostě je zničila. Syn teď vidí úplný prd a navíc mu bulvy vesele celý den vysychaly. Chytrá máma z toho chtěla co nejvíce vytěžit a tak se uchýlila k malé lsti. Byla to totiž úchylná lstivá máma. V obchodě obchodníka Lao-Ti-Vonga si ten den cestou z práce zakoupila naprosto skvělou paruku typu „zmoklá hyena“, o tři čísla menší halenku kterou Lao-Ti-Vong po zavíračce už týden vytíral prodejnu, protože nevěřil, že si takovou hrůzu ještě někdo koupí, a sukni, která už byla poslední, protože 199 předposledních kusů z dvou stovek co měl Lao-Ti-Vong na skladě ještě minulý týden, si zakoupila nepřizpůsobivá komunita a zvolila si tento kus oblečení, díky skvělým červeným doplňkům, jako svůj místní národní kroj. (to byla ale dlouhá věta, že jo? Nechtěl jsem ke stručnému popisu použít více vět, aby byl popis myšlenkově jasný a ucelený – to jen pro vysvětlenou, aby si někdo nemyslel, že nemám na své klávesnici tečku. Mám ji tady. Důkaz: . ) Ale zpět k ději příběhu. Takto maskovaná máma v šest hodin a čtyřicet minut večer přepadla svého syna naprosto nepřipraveného a zmateného. Samozřejmě mámu nepoznal, protože měl za celý den totálně dehydrované oči a nepoznal ji ani po čichu, jelikož si máma halenku od Lao-Ti-Vonga ještě nepřemáchala. Máma ani necekla, dobře věděla, že by se svým propitým hlasem rychle prozradila. Syn ji tedy mylně pokládal za uklízečku Mařenu Koprdovou, která uklízela ve škole, kam sem tam chodil, pokud nepřehlédl při cestě tramvají tu sprá