Nahlášení komentáře

Obsah: 76130 - "Česká příroda 2"

Komentář: "S tou leností souhlasím. Když jsem byl malý, rodiče se mnou chodili každý víkend na procházky, jezdili jsme často na výlety, každý den jsem blbl před barákem, buď na pískovišti nebo na prolézačkách nebo lezl po stromech. Kolik já jsem se vydováděl, a i když jsem ml každou chvíli nějaké úrazy, od odřenin po zlomnou nohu, vzpomínám na to v tom nejlepším. Dnešní děti tohle neznají. Rodiče než aby hnuli brvou, raději dítěti pustí televizi, popř. počítač. Další věc mobily – to za mého dětství nebývalo, první jsem dostal až v prváku na střední a vůbec mi nescházel. Dnes když vidím prvňáčky, druháčky s mobilem v ruce, jak si hají hry, tak je mi do pláče. Školství to j ten nejhorší odpad, mašinérie na výrobu rozmazlených parchantů. Dnešní děti jsou prakticky nedotknutelné. Obyčejný pohlavek nebo naplácání na zadek, co bylo dříve u zlobivého dítěte samozřejmostí, je bráno pomalu jako týrání. Všechny ty psychologické pseudovýzkumy, které tvrdí, že fyzické tresty narušují vývoj dítěte, jsou snůšky sraček! Dříve z nich vyrůstali slušní a vychovaní lidé a dnes? Nevychovaní hulváti. A je to rok od roku horší. Na západě už se ve školách běžně střílí, k nám tenhle módní doplněk taky brzy dorazí, jako vše, co bezhlavě přejímáme, protože být jako Američan je prostě cool. Mezigenerační rozdíly – další aspekt úpadku společnosti a borcení tradic. Dnes je v módě nadávat na důchodce tohle a tamto, úcta k stáří nikde. Dříve bývali dědečkové a babičky vnoučatům vzorem, dnes jsou jen pro smích. Řada rodin by se jich nejraději co nejdříve zbavila. Rodiče si stěžují, jak jsou zaneprázdnění, že nemají na svoje děti čas. Blbost, správný rodič si čas vždycky najde, ale to by nesměl trávit tolik času vysedáváním v hospodě či šantánu, lítáním po nesmyslných nákupech apod. A když opravdu není čas, děti se dříve často nechávaly na hlídání právě u babiček a dědečků. Udržovala se tím rodinná soudržnost a tlumily mezigenerační rozdíly. To je dnes přežitek. Prarodič je rád, když dítě vidí jednou do měsíce, raději si pořídí psa, aby nezemřel nudou, vyčleněn ze společnosti. Co se urinálních praktik týče, ten nádherný pocit po dlouhém zadržování moči dobře znám a je mi nesmírně příjemný. Taky platí souvislost, že honěním oddaluji močení, což se dá využít, když není dostupný záchod, ale má člověk dost soukromí na to, aby si ho mohl pod stolem šudlat. Naopak po výstřiku se mi chce často močit. Párkrát se mi chtělo tolik, že jsem se při výstřiku i trochu vymočil. Říká se, že má chlap záklopky, které mu neumožní zároveň močit a ejakulovat, ale já je párkrát obelstil. Co se týče močení do pochvy, ono je to těžší provést, protože při ztopoření je hodně těžké a ne zrovna příjemné močit a měkký falus zase nejde tak snadno zavést do pochvy a snadno vyklouzává ven, takže to chce vychytat buď to polotvrdé stádium, kdy jde obojí, nebo těsně po výstřiku, kdy se mi chce často močit. Pokud máš na to jiný recept, poděl se o něj, já tohle ještě nezkoušel. Každopádně tím docházím k další verzi mojí úchylky – namočit ženě do pochvy a pak to z ní rychle vypít, než to vše vyteče. To může být taky zajímavé, ale vystává trochu hygienický problém. Ženská poševní mikroflóra je hodně náchylná, i když na nějaké ty úkapy moči při močení musí být zvyklá. Z videí vídáme příklady, že si tam ženy rvou kde co, od různých předmětů v domácnosti přes jídlo až po brouky, ryby a chobotnice, což už představuje značné riziko. To močení bych si rád zkusil. Baví mě vystříkat se do ženy a pak to z ní vylízat, ale před chlapy o tom raději nemluvím, nepochopili by to a"