Nahlášení komentáře

Obsah: 76130 - "Česká příroda 2"

Komentář: "Já jsem u stanování nechlastala, to jsem dělala zase jindy, třeba když \njsme pařili, když naši nebyli doma. Pěkné místo je na Kozinci, to je \nkopeček pod Kněhyní. Ve 13. století tam stál hrádek, který sloužil jako \nstrážní stanoviště. Poprvé jsem se tam vyškrábala, ani jsem nevěděla, že\n tam nějaká pevnost stála. Ty šutry, po kterých se mi tak těžko dostávalo\n nahoru byly vlastně zbytky hrádku. To místo mě prostě magicky \npřitahovalo, tak jsem si o něm začala zjišťovat informace.\nSeděla jsem a užívala si ten krásný výhled na řeku a okolní kopce. \nRostou tam opravdu staré stromy, nejvíce buky, všelijak pokroucené jako samorosty. To místo mě očarovalo. Několikrát jsem tam potom vrátila, \njednou tam určitě přespím. Roste tam mech a jemná tráva, ševelí stromy a v dálce šumí řeka. Smrk je hned naproti, tyčí se tam tichý a pustý, aspoň tak\n na mě působí. Na Smrku jsme přespali na Hubertce (stará lovecká chata),\n domluvil nám to známý myslivec, jinak je pro veřejnost nepřístupná. Byla\n jsem děcko, takže to pro mě bylo dobrodružství. Každý rok v horách někoho hledají, horlivé turisty a neopatrné výletníky. Letos zasypala menší lavina manželský pár právě na Kněhyni. Po neprobádaných stezkách chodím nejraději, vždycky cítím mravenčení v zádech a na rtech mi hraje úsměv. Jako když \nděláš něco zakázaného, co tě naplňuje radostí a cítíš svobodu a \nkrásu okamžiku. To že se vrátím domů s odřenýma kolenama a s trny v zátylku\nmě nemrzí."