Nahlášení komentáře

Obsah: 73120 - "Klasická DOOM hra"

Komentář: "Cituji to hlavní: DOOM zabila pouhá dvě rozhodnutí. Prvním omylem v betaverzi bylo chybějící sbírání zbraní. Výbavu si totiž volíte předem a v úrovni se objevujete s dvojicí zbraní a jedním speciálním udělátkem. Vytratila se tak k dokonalosti vypilovaná dynamika 90. let, kde v závislosti na vývoji situace a vzdálenosti nepřítele přepínáte mezi celou řadou zbraní. V betaverzi kvůli tomu část arzenálu zcela postrádala smysl. Tradiční zbraně z her od id Software jako je bleskomet či útočná puška totiž skončily jako nadbytečné kousky, které jsou příliš slabé při útoku zblízka a nevýrazné v boji na velké vzdálenosti. Při blízkých střetech vám více poslouží brokovnice a plasmová puška, na dálku pro změnu lépe funguje raketomet a zbraň Static Cannon, která se nabíjí vaším pohybem. Druhým rozhodnutím, které DOOMu podřízlo krk, je absence akrobatického pohybu (trickjumping). V prvních dvou dílech sice přítomný nebyl, třetí díl a série Quake i Unreal ho však zahrnovaly. Akce v DOOMu tak působí jako zpomalený film. Hra sice zahrnuje dvojité skoky a možnost přitahovat se na vyvýšené plošiny, chybí však řetězení pohybu. Většinu času zkrátka běháte po svých. Elegance, šmrnc a zábavnost starších počinů se tak vytratila. Když připočtete speciální udělátka, jakými jsou granáty a možnost házet teleportační disk, spíše než jako nový DOOM počin působí jako klon Halo. A není to náhoda. Celá koncepce hry je prazvláštní. Díky přepracovanému systému životů lidé vydrží nezvyklé množství zásahů a popravit nepřítele působí jako boj se slonem. Protivníka musíte trefit několika raketami a i brokovnice při boji zblízka povětšinou vyžaduje vícero zásahů. Tradiční arénové akce oproti tomu staví na sbírání brnění a bonusového života, bez kterého jste ovcí na porážku. V DOOMu jsou však silnější brnění vzácná, povětšinou totiž paběrkujete 5% úlomky a význam pancíře je značně oslabený. Design jde zkrátka na ruku občasným hráčům. Znalost mapy tu navíc nehraje tak zásadní roli a pomyslnou korunu nasazují čísla, která vás po zásahu nepřítele informují o síle útoku. DOOM je jinými slovy jako pejsko-kočičkovská kombinace akčních trendů z posledních let. A vzniká tím těžko poživatelná směs nápadů. Zatímco však symbióza principů u arénových akcí v devadesátých letech byla dokonalá, v DOOM z přehršle nápadů vznikl nefunkční celek. Tvůrci přitom při vývoji měli ohromnou svobodu. První dva díly DOOMu jsou více než dvě dekády staré a díky jejich relativní jednoduchosti hra v rámci inovací měla obrovský manévrovací prostor. Přesto se autorům podařilo vytvořit hru, která dostatečně nerespektuje identitu série a ani kořeny autorského studia. Ale tak už to někdy bývá, když společnost opustí většina z původních zakladatelů."