Nahlášení komentáře

Obsah: 58827 - "Severokorejská armáda"

Komentář: "semtamdurch - Jak píše kovirk - klidně to doma mít můžeš, samozřejmě legálně. Dneska to není problém. jakmile je Ti 21 let, zažádáš si o vydání zbrojního oprávnění na příslušné skupiny, Tvůj lékař Tě prohlédne, zda jsi zdravý a nevykazuješ známky demence, alkoholismu nebo drogové závislosti, prokážeš výpisem z rejstříku trestů že jsi bezproblémový občan a nejsi pro společnost nebezpečný a před příslušnou komisí složíš praktické a teoretické zkoušky. Tedy prokážeš znalost příslušného zákona, zdravovědy a také samozřejmě znalosti z oboru zbraní a střeliva. není to o nic těžší, než si třeba udělat řidičský průkaz. Měsíc po absolvování zkoušek o odborné způsobilosti si vyzvedneš svůj první zbrojní průkaz. Následně si vybereš také svou první zbraň podle příslušné kategorie na které máš zbrojní oprávnění. Na některé zbraně nemusí být povolení k nákupu, na jiné ano - o tom se dozvíš více ze zákona o zbraních a střelivu - a podáš si na OŘP žádost o vydání nákupního povolení na konkrétní zbraň nebo typ zbraně. Pokud je to zbraň na výjimku, to znamená například samopal, kulomet, plně automatická útočná puška (AK a nebo SA58), tak si zažádáš i o povolení držet tuto zbraň - jako začátečník ale nemáš šanci. Výjimku dostaneš zpravidla po deseti a více letech kdy jsi majitelem jiné nebo jiných zbraní, členem nějakého sdružení z oblasti vojenské historie nebo podnikáš v oblasti zbraní a střeliva. Po obdržení nákupního povolení si v patřičném obchodě nebo od držitele takové zbraně svou zbraň koupíš. Samozřejmě i střelivo - a můžeš vyrazit na střelnici. Ze začátku je dobré svěřit se do rukou instruktora střelby, správce střelnice, nebo alespoň nějakého zkušeného kolegy, který dohlédne na to, abys nedělal chyby, které vedou pravidelně k úrazu nebo i smrti střelce či osob motajících se kolem. Po vystřílení cca 5000 ran a 50 - 100 návštěv střelnice se dá předpokládat, že nebudeš jako majitel zbraně nebezpečný pro své okolí. Pokud budeš důsledně a bez výjimek a různého machrování dodržovat všechna pravidla pro bezpečné zacházení se zbraní, pak je velká šance, že to přežiješ. Je to velká zkušenost a závazek. Člověka to naučí sebekázni a odpovědnosti. A taky to přináší spousty zábavy. Střelectví je sport jako každý jiný, akorát mnohem bezpečnější než například sporty míčové, lyžování a jiné nesmysly, při kterých se děje mnoho úrazů i úmrtí. Žádné lyže, tenisák nebo trenky s pruhama neudělají z obyčejného muže pravého chlapa tak spolehlivě, jako dobře ochočený kvér :oD Ještě bych ale nesouhlasil s větou, že si můžeš se zbraní dělat co se ti zlíbí - tady jsi asi narážel na to, že jsou tyhle zbraně blbuvzdorné. To jsou a snesou i horší podmínky, to ale neznamená, že by se s nimi muselo zacházet špatně. V boji je zbraň Tvůj nejlepší kamarád, na kterém závisí to, jestli tady budeš i zítra, nebo jestli pošlou domů papírový pytel s pár tretkama co po Tobě zbudou. Proto se voják ke své zbrani podle toho chová. V civilu je to stejné. Chlap si svou zbraň, nebo zbraně, hýčká a stará se o ně. Ženská neváhá utratit za kosmetiku podivně velké sumy, a také majitel zbraně investuje do patřičné kosmetiky pár kaček. Dobrý olej na zbraně stojí také dost, kvalitní lubrikant do hlavně a na kluzné plochy stojí také pár stovek a o ostatní kosmetice ani nemluvě. kdo matle svůj kvér motorovým olejem nebo vazelínou, ten nemá rád ani sám sebe a za chvíli má ze svého mazlíka kus rezavého špinavého železa na který není spoleh. Všechno chce prostě své. Kdo to zná a s námi tady sedí, ten ví, o čem je řeč :o)"