Nahlášení komentáře

Obsah: 57504 - "Píseň o Karlu Swarzenbergovi"

Komentář: "Duchcat – a přece se najdou takoví, komu to jasné není – je celkem zarážející, že jsou to lidé, kteří nám vládnou. Považují ekonomiku za perpetum mobile, ale tak to není. Ekonomika je motor, do kterého se čas od času musí nalít palivo, promazat, udělat údržba. Jinak se zadře a pak do něj můžeš investovat kolik chceš, ale není to nic platné. Zajímavý způsob, jak udržet ekonomiku v chodu a prosperovat, měli Římané na počátku našeho letopočtu – peníze sis mohl legálně půjčovat jen od státu, a to jen v případě, že jsi za ně mohl něčím ručit – například občanstvím Říma a právem majetku – tedy právem vlastnit nemovitosti na území Římské republiky. Pokud jsi splácel pravidelně a bez prodlení, nepočítal se úrok. Jestliže se nesplácelo vůbec, přišel jsi o záruky – tedy i o občanství. To byl nejhorší trest. Jednou za čas, když ekonomický růst vázl, vyhlásila se splátková amnestie – stát odpustil dluhy svým věřitelům! O co šlo? Vyrazily se nové peníze – a přece to nevedlo k inflaci! Prostě se dostaly další peníze do oběhu. Ty se investovaly ve státních pracech – údržba města, stavba domů, vodovodů apod. a také se půjčovaly. Někdy se vrátila zpět jen část, někdy všechno – a to se ihned investovalo. Růst obyvatel a jejich ekonomická síla byla přímo závislá na množství oběživa. Takové amnestie dluhů vždy nastartovaly ekonomiku. Dodal bych ještě – neměli DPH, daň se neplatila z potravin, voda byla zadarmo, odpady likvidoval stát také zadarmo, kultura – včetně gladiátorských her – šla na účet politiků nebo přímo státu a v případě nedostatku potravin byl zdarma rozdáván chléb – obilí si Římané nakradli tradičně v Egyptě :o) My Egypt sice nevlastníme, ale dluhy obyvatel a jejich nedostupnost k výběru jsou brzdou. Ještě větší brzdou je další průvodní jev skomírající ekonomiky – vysoký počet příživníků a nepracujících lidí z toho důvodu, že práci prostě neseženou, nebo nechtějí přijmout práci, která je jim nabízena – výše sociálních dávek je demotivující k hledání zaměstnání a řešení své ekonomické situace vlastní silou. Pokud by se místo štědrých příspěvků na cokoliv rozdávaly základní potraviny a zajišťovalo se ubytování a základní životní potřeby, pokryly by ušetřené peníze velkou část díry ve státním rozpočtu. Takové opatření by bylo motivační pro zajištění životních potřeb prací. To by přineslo vyšší výběrnost daní, zvýšila by se kupní síla obyvatel a peníze by se daly do pohybu. Současný stav je ale na hony vzdálený takovému ideálnímu vývoji. Pokud bude na trůnu monarcha nebo stromový objímač, nezmění se nic k lepšímu. V čele státu a vlády musí být ekonom s praktickými znalostmi, který už něco dokázal a něčeho dosáhl. Pokud dobře hospodařil se svým kapitálem – který vytvořil vlastní silou a poctivě, je předpoklad, že se tak zodpovědně bude chovat i ke státní pokladně."