Nahlášení komentáře

Obsah: 54581 - "Kdy na masáž – řeknu to jen jednou větou, aby to nebylo dlouhé"

Komentář: "Pretty, nechtěla jsi třeba napsat tohle? : Jste opilá, ale stále milá… řekl mi polohlasem a položil mi ruku na rameno. Nebylo to nepříjemné, ale nevím, jestli příjemné. Prostě se to stalo a já s tím nemohla nic dělat. Jste milá, ale opilá… řekl už trochu více nahlas a obočí na jeho přívětivé tváři se neznatelně pozvedlo. Možná se trochu usmál, nevím. Všimla jsem si jen dvou hlubokých vrásek na čele, které se díky stínu zdály být hlubší, výraznější, jako by v tu chvíli byly to jediné co jeho obličej utvářelo a formovalo do obrázku jako se věší dětem ve třídě a ukazují se jako vzor. Jako předloha, co by z těch parchantů zlobivých mohlo být, kdyby dávali větší pozor a nebavili se při vyučování. Komenský, napadlo mně v duchu a uchichtla jsem se. Otevřel mi dveře od auta a nechal mě nastoupit. Trochu mi pomohl. Byla jsem přece tak milá a vůbec ne opilá. Voněl vodou po holení jako používal můj táta. Nebo nějakou podobnou. Ta vůně mu slušela. Rozjeli jsme se. Město se zvolna probouzelo. Ulice byly skoro prázdné. Odkudsi se vynořil osamělý chodec kličkující mezi kalužemi. Klobouk stažený do čela a aktovku pod paží. Minuli jsme ho, ani si nás nevšiml. Na křižovatce blikalo žluté světlo. Chvíli se na něj koukat, usnula bych. Následovala tichá ulice, kolem zahrádky, pár domků. Jste milá. Znělo mi v hlavě a svět mi připadal krásný, i když kolem moc krásy ještě nebylo vidět. Ještě se neprobudila a já bych spala. Ach jo. Tohle auto já vlastně znám.. zase další noc na záchytce. Ale jsem milá a to se přece počítá. Snad dostanu lepší pokoj než minule…"